Pinky Guy

Teda, pro většinu lidí to úplně v pohodě nebude, ale pokud máte Apple, tak jste v klidu. Apple obvykle nabízí nějakou tu vychytávku navíc a tady se ta vychytávka jmenuje CSSEdit. Malinko jsem tím přestyloval svůj web.

Je to program za pár šupů, teda spíš dolarů (oooooo, děkuji ti Číno a válko v Iráku, že je dolar teď tak levný), registrace je super rychlá a může se začít.

A v čem je to kouzlo? No, nikdy jsem neviděl něco tak intuitivního, máte dvě okna, do jednoho načtete webovou stránku /nebo ji tam prostě po Applovsku hodíte/ a ve druhým si okamžitě začnete hrát s jednotlivými CSS nebo si je prostě vyberete kliknutím na webový stránce.

Co změníte, to okamžitě vidíte jako výsledek a naprosto korektně, ne něco ala Dreamweaver, kdy se výsledek a postup od sebe mnohdy značně liší. Není něco nastylovaný? Prostě se klikne a začnete to stylovat pěkně od nuly nebo to od něčeho odvodíte.

Obvykle je za pár hodin hotovo a ušetří to asi pět kýblů nervů. Mimochodem, dokáže to taky malinko nasimulovat, jak bude výsledek vypadat v Internet Exploreru, což je sice fuj, ale to fuj používá zatím příliš mnoho lidí na to, aby se to extrémní fuj dalo úplně ignorovat.

Mac OS X je prostě super, ale je nás málo. Zatím.

A opět jsem se konečně dostal k tomu, abych udělal pár fotek… tak tady jsou:

Miluju krásné a konkrétní rady. Stačí zabrousit na jakýkoliv blog o SEO, antiSEO a dalších “pokročilých” webových praktikách a přečíst si jejich praktické rady, jak udělat ze svého webu dokonalý nástroj líného rentiéra.

Rad je tam obecně několik, které člověku fakt hodně pomůžou. Například rada hlavní je získat hodně zpětných odkazů. To je úplně super, jen vám tam neřeknou, jak to jako máte udělat. Ono začít psát na všechny strany, ať na vás jako odkážou, dopadne spíš tak, že vás odkážou někam jinam.

Další výborná rada je o tom, že je třebas optimalizovat na klíčová slova. No, jako, občas to vypadá, že jako chcete napsat o krásách lesa, ale jako optimalizujete to na dřevomorku, protože na tu přijde víc lidí. Pak se nedivte, že je web čímdáltím pustější, když píšeme o něčem jiným, než optimalizujeme. Není daleko doba, kdy na dotaz “divoký sex” vyjede Vatikán. A na “divoký vášnivý sex” vyjednou Lurdy.

A nakonec mám nejradši tu radu o tom, že je třeba mít co nejvyšší PageRank. Tahle rada funguje opravdu moc dobře, protože na Google žádnej formulář s žádostí o PageRank není. A nechat ho přirozeně růst může být i práce na několik let, ale to vám samo nikdo nikdy neřekne, jak dlouho to trvá.

Takže vykašlete se na to, pište si, co chcete a věřte, že stejně jako princ našel Popelku, najdou lidi i tebe.

Statistika je nudná věc, opravdu. Ale statistika, kdo vám leze na web, je občas docela veselá. Dnes mám malou oslavu, to asi k té chřipce. Vypadá to, že k tomu, aby na můj web HRM Advice přišlo 100 lidí za den už moc nechybí.

Sám sobě jsem si slíbil, že při první takové příležitosti bouchnu ten Dom Perignon, co ho suším v ledničce už asi půl roku. Není mi jasný, jak se to stalo, ale za dva měsíce sto lidí denně to snad není tak hrozný.

Když se na to podívám v detailu, tak lidi nejvíc zajímá SWOT Analýza a speciálně i HR SWOT Analysis. Ale to je asi tak celé, co se zatím dá říct. Adsense se snaží a přihazuje taky nějaké ty dolárky, ale jak se říká “V zítra to roztočíme…”, dolar nám klesá a moje radost taky.

A pořád platí, že ten, kdo dokáže udělat design, tak mu budu vděčnej, rád bych se vážně už soustředil jenom na texty.

Jsem nachlazenej, normálně na to netrpím, ale dnes ráno mě to v práci sejmulo. Nedokázal jsem se vůbec soustředit, tak jsem si šel radši lehnout, abych to taky nenaplival na ostatní. Nechutná mi ani kouřit /ani cigára/, takže to bude fakt vážný.

Místo práce jsem zůstal doma a místo zvedání HDP si fakt můžu maximálně jezdit s angličákem po koberci. Ono se zase tolik nestalo, protože můj Outlook byl nějak zázračně prázdnej a za celý dopoledne volalo jenom pár lidí, aby se na něco přeptali, ale žádnej nepříjemnej hovor mezi nima teda nebyl. Naštěstí.

Když už se teda válím doma, tak nevím, jestli si mám lehnout a dělat, že se potím nebo mám zůstat rozvalenej na tom gauči a dělat, že je mi tu líp. Ale budu se muset nakonec nějak rozhodnout a zatím se mi na tom gauči teda i docela líbí. To je fakt.

Ono celkově, nemoc je něco, co je mi divný. Všichni kolem pracujou a já se programově flákám a přiznám se, že mi to teda docela dost dobře jde. Na flákání já jsem expert. Takže jestli budete potřebovat někdy s flákáním poradit, jsem vám plně k dispozici.

Není to spravedlivý, že se pondělí táhne jako čedar v toustu a víkend letí, jako kdyby se platilo od vteřiny. V sobotu jsem se ani nestačil vzpamatovat, osprchovat a bylo zase potmě. Takže jsem chtěl jít fotit a než jsem se k tomu vůbec dostal, tak jsem to zase zrušil.

Nevytáhnul jsem paty z domu, pokud nepočítám Delvitu na rohu, kam jsem došel nakoupit základní potraviny k přežití, takže jsem přitáhnul tři šampusy, mlíko a kafe, což mi umožní dokonale přežít celý víkend.

V sobotu jsem se prostě flákal. Já vím, je to hrozný, tak málo volnýho času a já se rozhodnu, že ho zahodím, ale já byl fakt za ten tejden úplně hotovson a jen tak se válet se mi chtělo.

Neděle byla super. Šel jsem fotit a dal jsem si kafe i v Coffeeheaven, což byla kdysi denní klasika, nyní se k tomu dostanu jednou za pár měsíců. Škoda, můj oblíbený barman tam nebyl a slečna nedokázala pochopit, že si nedám ty tousty rovnou čtyři, když jsou s padesáti procentní slevou. No, neberte to, že jo?

Tak, už jen stáhnout fotky z foťáku do Aperture a začít si s nima hrát, ale to zase potrvá, že jo.

Teda řeknu vám, že po 14 dnech snažení, aby moje stránky HRM Advice vypadaly aspoň trochu k světu a pokud možno i stejně, jsem došel k jednomu jedinému závěru. Jsou prostě věci, co nejdou a nikdy ani nepůjdou. Občasný monopol by asi nebyl vůbec od věci.

Prostě nemám nervy na to, abych se pořád nervoval, jak se s tím Internet Explorer vyrovná, protože se s tím vyrovná vždycky jinak, než zbytek tý bandy. Neřeknu, kdybych byl Web 2.0 guru, ale já chci úplně normální chování.

Takže, chlapci a děvčata, nenajde se tu šikovný studentík, kterej by mi udělal design stránek bez toho, abych přišel o nervy, srdce a půlku pravý ruky? Zaplatím, fakt zaplatím, jen abych měl klid.

Nechte vzkaz v komentářích.

My Applisti jezdíme jenom na Safari. Nepotřebujeme k tomu žádnýho Průzkumníka a dokonce i ohnivá liška je vám na safari k ničemu, protože uvidíte úplně jiný Opery.

Ne, teď naprosto vážně. Safari byl dlouho pěknej průser. Až do verze 2 se vůbec nedalo odhadnout, kdy to spadne, jak se stránka zobrazí a jak dlouho se bude točit kolotoč, než to zase bude reagovat.

Ale pak asi přestali vařit piko a začali I trochu ťukat do klávesnic a vyťukali verzi 2, která jela už v pohodě, akorát jsem nemohl na iboys.cz dávat pluska a mínuska, což mi vyneslo značnou vlnu nepopularity mezi místní buzní komunitou, neb jsem byl prohlášen za značně chladné individuum, neschopné projevu emocí.

Verze 3 beta konečně přinesla zásadní funkci, kterou jsem potřeboval - můžu na iboysech konečně dávat pluska a mínuska a moje popularita mezi námi chlapci, chlapečky, tetami a tetičkami začala stoupat. Díky, chlapci, v Apple, tohle Vám nezapomenu.

Mimochodem, taky vám občas Safari na moment vytuhne? Nevím, čím to je a čekám, že to bude opravený v další verzi Leoparda, co by měla přijít každým dnem a já budu brouzdat po Internetu vostopéro.

Prvních pár dní s iPhonem proběhlo trochu vzrušeně. Nejdřív strach, aby mi iTunes prostě samy od sebe nepřehrály odblokovanej telefon a pak ještě malinká obava, jestli si na to ovládání opravdu zvyknu.

V pražským “Apple Store” se sice iPhone neprodává, ale obaly na iPhone tam mají. A jsou vyprodané. Dává to logicky smysl? Telefony se tu nevedou a obaly jsou vyprodaný? Já chápu, že pro Apple je mnohem důležitější udržet poplatky od operátorů na slušný úrovni, ale co se přestat tvářit na ostatní země jako bandu sedláků?

První dva dny byly hrozný, byl klid a nikdo mi nevolal a ani mi nechtěl poslat žádnou smsku. Bylo to fakt k posrání, když iPhone ležel v klidu a nikdo nic nechtěl. Hrozně mě to sralo a vadilo mi to. Hodně.

Hodně jsem se o telefon bál. Teda, úplně zbytečně. Na rozdíl od hodinek, kde mi tvrdili, že je poškrábat nemůžu a za pár dní jsem na nich už měl hodně slušný škrábance, se mi iPhone opravdu poškrábat nepodařilo.

Na klávesnici na displeji jsem si hodně rychle zvyknul a píšu na ni nakonec rychleji, než na starý Motorole, protože opravdu, co klik to písmeno a žádný odhadování je super. Přepínání mezi písmeny a znaky je velmi pohodlné, takže zase posílám smajlíky.

MMSky jsem neposílal ani předtím, takže mi vůbec nechybí. Jako disk používám starý 60GB iPod, takže to mi taky nevadí. A nainstaloval jsem si tam ICQ a jsem opravdu spokojenej, víc už snad ani chtít nemůžu.

Kdo chce iPhone, ať do něj jde. Je drahej, ale je luxusní.

Nejsem žádná Alenka v říši divů. Naopak, můj smysl pro pragmatično a realistický odhad situace leze všem příšerně na nervy. Některým lidem to dokonce hraje přímo na jejich nervínky a poněkud je to vyvádí z míry, když se pustíme do ústního souboje a já si zůstanu pěkně v klidu.

Dnes se mi to opět podařilo. Pustil jsem se do souboje s jedním manažerem, co si myslel, že když houkne, tak já splasknu, stáhnu vocas mezi nohy, zaknučím “OOOOOO, můj pane.” a udělám, co mu na očích uvidím. Na jeho očích bylo vidět záludný lesk a vyletěl od mého stolu jako blesk a pak byl ještě potupně nucen uznat svou porážku. Nicméně, nepadlo jediné sprosté slovo, vždyť já jsem slušnej kluk.

A pak to přišlo, najednou jsem slyšel verzi rozhovoru, o který jsem vůbec nevěděl. Pustil jsem se po stopě, odkud to mohlo přijít, ale byla to klasika. Kdo by to našel, že? Najednou jsem zjistil, že to proběhlo sprostě a zbaběle. Fáma byla na světě. Ale kdo by se fámy bál, že?

No mimochodem, neznáte levnýho webdesignera, co by mi za “velmi rozumnou” cenu udělal design mého webu HRM Advice? Já na to fakt nemám nervy.